Skočit na obsah
🕽 607 044 670 (-) , FAQ

Přehledy v SuperFaktuře: které čísla jsou jen orientační a proč

Z času na čas nám napíše uživatel, že mu čísla v Přehledech v SuperFaktuře nesedí s jeho skutečnými čísly v jeho účetnictví. Ano, některé čísla v přehledech jsou skutečně přesné (např. „DPH“ nebo „Pohledávky a závazky“) Jiné jsou však jen orientační. Projdeme si které a proč.

Obrat za předchozích 12 měsíců

Každá firma, která zatím není plátcem DPH, si je povinná sledovat obrat za 12 po sobě následujících kalendářních měsíců. Když tento obrat dosáhne sumu 1 000 000 Kč, je povinná požádat o registraci za plnohodnotného platce DPH.

Do tohoto obratu se však některé obchody počítají, některé však ne. Jejich vyjmenování je trochu rozsáhlejší, podrobněji jsme to rozepsali v článku: Obrat pro povinnou registraci k DPH: co se do něho počítá a co ne. Principiálně většina dodávek v rámci ČR se do ostře sledované sumy počítá, některé zahraniční prodoje ne. Když by SuperFaktura chtěla pro každého uživatele tento obrat uplně přesně podle jeho konkrétních dodávek, musel by tento uživatel při každém vystavování faktury zaškrtnout, zda jde o zboží, nebo službu, zda jde o příležitostně prodaný majetek, kde je místo dodání atd. A to nechceme. Nechceme aby se z vystavování každé faktury stala věda, při které je třeba volat Finanční správě, či daňovému poradci. Proto je suma sledovaného obratu v Přehledech pouze orientační a uživatel při vyšší sumě už ví, že se na ní musí podívat podrobněji.

 

Daň z příjmu

V případě OSVČ sa počítá z rozdílu mezi skutečně zinkasovanými příjmy a skutečně vynaloženými náklady, v případě eseroček z rozdílu mezi daňovými výnosy a náklady, které jsou zas více úpravami transformované z účetních výnoů a nákladů. Principiálně to zni jednoduše, v praxi však jde o poměrně rozsáhlé a komplikované pravidla, které mluví o tom, co se do základu daně zahrnout musí, co ne nebo co se musí tak či onak upravit. SuperFaktura však pro OSVČ zobrazuje daň vypočítanou z rozdílu mezi uhrazenými fakturami a zaplacenými náklady (případně paušálními náklady), pro eseročky mezi vystavenými fakturami a evidovanými náklady. I v tomto případě jen orientačně pro samotného podnikatele. Skutečné číslo mu řekne až účetní a je úplně normální, že reálná daň z příjmu v daňovém přiznaní je rozdílná. Například:

  • některé přirozené účetní náklady nejsou daňovými – v praxi jde nejčastěji o reprezentační náklady či nákupy „do spotřeby“, které se minimálně v podvojném účetnictví dostávají do nákladů až při jejich spotřebě.
  • některé výnosy či príjmy užívatelé v SuperFaktuře neevidují – jde např. o výnosy/príjmy „bez faktury“, na základe jiných dokladů, nebo jednoduše různé náhodné bez dokladů či odbornější úpravy základu daně.
  • některé náklady je možné uplatnit si až v roce, ve kterém byly zaplacené – v tomto případe se tak trochu popírá princip podvojného účetnictví pro eseročky. Jde hlavně o náklady na nájemné hmotného i nehmotného majetku (včetně licencí), právních či účetních služeb.
  • neuhrazené vydané faktury (pohledávky) sa hlavně v případě eseroček zdaňují už hned v daném roce, v dalších letech však občas je a občas není možné tyto sumy dostat postupně, nebo naráz do daňových nákladů
  • starší neuhrazené došlé faktury (závazky) je potrebné zdanit – a to postupně po častechch během 3 let
  • nejen nákup dlouhodobého majetku (např. auta či MacBooku) se do nákladů dostane postupně během několika let prostředníctvím odpisů, komplikované je to i při jeho prodeji. Nákladem je zůstatková cena, no při různých druzích majetku se náklad při prodeji určí různě

 

 

Přečtěte si podrobněji o přehledech v SuperFaktuře:

Přehledy v SuperFaktuře: fakturace i cashflow
Přehledy v SuperFaktuře: doplňkové panely

Přidat komentář