Splatnost faktury je klíčovým ukazatelem, podle kterého může odběratel zjistit, v jakém čase je možné splnit peněžní závazek. Počet dní na zaplacení faktury za dodané zboží a služby si nastavuje sám podnikatel. Podle čeho si tento údaj nastavit a jaké je maximální lhůta splatnosti faktury?
Maximální splatnost faktury
Podle Občanského zákoníku, který určuje splatnost faktury (resp. závazků), lhůta na splnění peněžního závazku nesmí přesáhnout 60 dní. Občanský zákoník následně povoluje i delší dobu splatnosti, ale to jen v tom případě, pokud se na ní dohodou obě strany. Zde však platí, že delší splatnost nesmí být hrubě nespravedlivá vůči tomu, komu má být zaplaceno (věřiteli).
Avšak pokud podnikatel dodává zboží nebo služby veřejnoprávní korporaci, lhůta splatnosti nesmí být delší než 60 dní.
Když na faktuře není uvedená splatnost
Datum splatnosti nepatří mezi povinné náležitosti faktury, i když v praxi je její běžnou součástí. Čím se tedy řídit, pokud na faktuře není datum splatnosti uvedené?
Podle Občanského zákoníku je cena za dodané zboží nebo služby splatná do 30 dní a to buď:
- ode dne, kdy byla druhé straně doručená faktura (nebo jiná výzva k zaplacení),
nebo - ode dne, kdy druhá strana obdržela zboží nebo služby,
… podle toho, která situacia nastala dříve.
V případě, že se obě strany dohodli (například smlouvou) na převzetí zboží nebo služby, popřípadě ověření, zda bylo řádně splněno, je cena splatná do 30 dnů ode dne převzetí, popřípadě ověření.
Poplatky za zpoždění
Pokud bylo zboží dodané / služba poskytnutá v dohodnuté kvalitě a čase a dlužník má zpoždění se zaplacením faktury, věřitel od něho může požadovat zaplacení úroku z prodlení (jedině, že by dlužník nebyl za prodlení odpovědný).
Úrok z prodlení může být dohodnutý přímo ve smlouvě (smluvní pokuta). Pokud úroky dohodnuté smlouvou nejsou, dlužník je povinen platit výšku zákonného úroku z prodlení, kterou stanovuje vláda nařízením (č. 351/2013 Sb.). To aktuálně hovoří o tom, že:
Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
Hodnoty repo sazby jsou zveřejněné na stránkách ČNB v Historii 2T repo sazby.
Například pokud je repo sazba ve výšce 7 %, připočítáme k ní osm procentuálních bodů tj. 7 % + 8 % = 15 %. Zákonným úrokem by tedy bylo 15 % ročně.
Jak zvolit správnou délku splatnosti faktury?
Splatnost faktury se odvíjí zpravidla od dohody mezi oběma stranami nebo od vztahů mezi nimi. Většina podnikatelů nastavuje splatnost na 14 dní ode dne dodání zboží nebo služby. Jde o dostatečně dlouhou lhůtu, která by měla vyhovovat jak věřiteli, tak i dlužníkovi.
Při nastavovaní doby splatnosti je však dobré sledovat několik faktorů jako například to, zda finance z faktury nebudete potřebovat v kratším čase na nákup zařízení nebo na úhradu závazků jako je nájem, energie či mzdy zaměstnanců.
Faktury si nezapomeňte kontrolovat
Mnozí podnikatelé zapomínají kontrolovat svoje faktury a to, že jim dlužník nezaplatil často zjistí až několik dní či týdnů po splatnosti. Právě proto je dobré využívat přehledný fakturační systém, který zobrazuje faktury po splatnosti a upozorňuje vás tak na to, že vám dlužník stále nezaplatil finanční závazek.
Tip: V SuperFaktuře můžete využít automatické upomínky. Po splatnosti faktury sa vašemu odběrateli automaticky odešle zpráva o neuhrazené faktuře na email nebo rovnou jako SMS.
Nezaplaceným fakturám a zbytečným finančním komplikacím se můžete vyhnout také tím, že si dopředu ověříte platební schopnost svých odběratelů a první faktury jim vystavíte s kratší dobou splatnosti.
Uživatelský tip pro SuperFakturanty: Dohodli jste se s klientem (odběratelem) na konkrétní době splatnosti, kterou budete běžně mezi sebou používat? Splatnosti si v SuperFaktuře můžete nastavit také pro konkrétního klienta. Při vystavování faktur tomuto klientovi se potom vždy použije předvolená hodnota splatnosti.
Přidat komentář