Skočit na obsah
🕽 607 044 670 (-) , FAQ

OSVČ při zaměstnání: jaké jsou rozdíly nebo výhody?

OSVČ při zaměstnání: jaké jsou rozdíly nebo výhody?

Živnost – resp. samostatně výdělečná činnost – jako taková je zajímavým a dnes i moderním způsobem vydělávání příjmů (či dokonce optimalizace daně). OSVČ si daň sníží díky výhodným paušálním výdajům, většinou nemusí vést účetnictví a vyprodukuje méně agendy jako standardní zaměstnanec. O něco zajímavější je i kombinace zaměstnanec a OSVČ ‘’při zaměstnání’’ – vedlejší činnost. Projdeme si základní výhody, nevýhody nebo rozdíly.

OSVČ – hlavní výdělečná činnost

  • Začíná platit zálohy do zdravotní pojišťovny hned za první měsíc podnikání (zálohy na zdravotní pojištění) – a to základní minimum (v roce 2021 jde o 2393 Kč). Platí se ‘’zpětně’’ tj. po ukončení kalendářního měsíce do 8. dne následujícího měsíce.
  • Po uzavření roku na základě odevzdaného Přehledu o příjmech a výdajích vypočítá celkovou výšku zdravotního pojištění, které mu za předcházející období vyplynulo a odpočítá od něho již zaplacené zálohy. Výsledkem může být nedoplatek na pojistném, ale i přeplatek. Novou výšku záloh na následující období zaplatí poprvé za měsíc, v kterém podal přehled.
  • Začíná platit zálohy na sociální pojištění hned za první měsíc podnikání – a to alespoň základní minimum (v roce 2021 jde o 2588 Kč). Na rozdíl od plateb do zdravotní pojišťovny se zálohy na sociální pojištění neplatí zpětně, ale ještě v ten stejný měsíc, na který se záloha vztahuje.
  • Po uzavření roku odevzdá Přehled o příjmech a výdajích okresní správě sociálního zabezpečení a vypočítá celkovou výšku sociálního pojištění, které mu za předcházející období vyplynulo a odpočítá od něho už zaplacené zálohy. Výsledkem může být nedoplatek na pojištění, ale i přeplatek. V přehledu se vypočítají i nové měsíční zálohy na další období.
  • Pokud splní podmínku příjmu do 1 milionu korun, může platit i tzv. paušalní daň, kdy měsíčně bude platit jen jednu fixní částku a odpadne mu povinnost platit zálohy do pojišťovny, protože ty jsou už započítané ve fixní částce i spolu s daní z příjmu. Nevyplatí se však všem.
  • Při podávání daňového přiznání si může uplatnit i paušální výdaje procentem z příjmu, ale samozřejmě i reálné výdaje – vést daňovou evidenci.
  • I při uplatnění paušálních výdajů procentem z příjmu může uplatnit různé daňové slevy (na manželku, na dítě, …).
  • Může si ze základu odpočítat i tzv. nezdanitelné části základu daně (upravuje je § 15 zákon o dani z příjmu)

OSVČ – vedlejší činnost (při zaměstnání)

  • Zálohy na zdravotní pojištění platit první rok nemusí (ani minimum). Jelikož zálohy neplatí, nedoplatek platí jednorázově při odevzdání Přehledu o příjmech a výdajích podle skutečné výšky příjmu.
  • Zálohy na sociální pojištění platit první rok taky nemusí a (jako i při zdravotním pojištění) doplatí je jednorázově při odevzdání Přehledu o příjmech a výdajích podle skutečné výšky příjmu.
  • Pokud zisk z vedlejší činnosti je nižší než tzv. rozhodná částka pro povinnou účast na důchodovém pojištění (pro rok 2021 jde o 85 085 Kč), nemusí z něho vůbec odvádět sociální pojištění. Pokud je zisk vyšší, zaplatí z něho pojištění a začíná platit už i zálohy, které mu vyšly vypočítané v přehledu.
  • Svého zaměstnavatele nemůže požádat o roční vyúčtování záloh na daň z příjmu, ale vyžádá si od něho tzv. Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti a funkčních požitků, které doloží k daňovému přiznání.
  • Na rozdíl od OSVČ s hlavní výdělečnou činností, OSVČ s vedlejší činností nemůže platit paušální daň – musí podat daňové přiznání a odevzdat Přehled o příjmech a výdajích.
  • Může si uplatnit paušální výdaje procentem z příjmu.
  • I při uplatnění paušálních výdajů procentem z příjmu může uplatnit různé daňové slevy (na manželku, na dítě, …).
  • Může si ze základu daně odečíst i tzv. nezdanitelné části základu daně (upravuje je § 15 zákona o dani z příjmu)

Vedlejší činnost lze jednoduše chápat jako finanční přilepšení, a proto pro ni platí zvýhodnění režim, kdy při výpočtu sociálního a zdravotního pojištění nemusí být dodržen minimální vyměřovací základ jako je tomu při hlavní činnosti. V praxi se nejčastěji jedná o vedlejší výdělečnou činnost při zaměstnání, studiu, důchodu a mateřské dovolené.

Přidat komentář