Skočit na obsah
🕽 607 044 670 (-) , FAQ

Přenesená daňová povinnost (Reverse Charge) a její pravidla

Přenesená daňová povinnost (Reverse Charge) a její pravidla

Přenesená daňová povinnost nejen chrání před daňovými úniky, ale přináší i významné změny v praxi placení daně. Místo toho, aby ji hradila strana, která službu poskytuje, je za ni zodpovědný ten účastník, který ji využije. Jak to funguje a co to znamená pro podnikatele? Přečtěte si více.

Co je přenesená daňová povinnost?

Přenesenou daňovou povinnost můžete znát i pod anglickým označením Reverse Charge. Upravuje ji Zákon o DPH a jeho přílohy. 

Narozdíl od klasického režimu, při němž musí daň přiznat a uhradit poskytovatel služby, se v rámci přenesené daňové povinnosti přiznání k DPH a placení daně přesouvá až na odběratele služby na konci obchodovacího řetězce.

Kdy se uplatňují zásady pro režim PDP?

Přenesená daňová povinnost se aplikuje při obchodování mezi plátci DPH na území Evropské Unie včetně Česka. Účastní se jí také identifikované osoby, které hradí DPH při obchodování se zeměmi v rámci EU. Využívá se při poskytování služeb a dodání zboží, na které se vztahuje trvalé a dočasné přenesení daňové povinnosti.

Dva režimy přenesené daňové povinnosti

Přenesená daňová povinnost platí pro poskytovatele služeb a produktů, které spadají pod trvalý a dočasný režim.

  • Trvalé použití režimu přenesené daňové povinnosti určuje Zákon o DPH v příloze č. 5 pouze pro plátce DPH. Jedná se především o dodání:
      • Zlata
      • Stavebních nebo montážních prací
      • Nemovité věci
  • Dočasné použití režimu přenesené daňové povinnosti stanovuje vláda pouze na omezenou dobu. Týká se rozhodných částek nad 100 000 Kč a definuje jej příloha č. 6 k Zákonu o DPH. Patří sem především:
    • Převod povolenek na emise skleníkových plynů
    • Dodání mobilních telefonů
    • Dodání zařízení s integrovanými obvody
    • Dodání plynu a elektřiny obchodníkovi
    • Dodání certifikátů plynu a elektřiny
    • Poskytnutí telekomunikačních služeb
    • Dodání herních konzolí, tabletů a laptopů
    • Dodání obilovin a technických plodin
    • Dodání surových či polozpracovaných kovů

Den vzniku povinnosti přiznat daň

V rámci režimu přenesené daňové povinnosti neplatí povinnost plnění přiznat k datu přijetí úplaty přede dnem uskutečnění plnění nebo k datu přijetí zálohy.

Povinnost vzniká až ke dni uskutečnění zdanitelného plnění. Ke stejnému datu uskutečněné plnění přizná i jeho poskytovatel. 

Hlášení povinná pro dodavatele a odběratele

Jaké jsou povinnosti poskytovatele plnění a jeho příjemce? Pro každého z účastníků existuje kontrolní mechanismus v podobě hlášení.

  • Souhrnné hlášení o poskytnutých plněních podává dodavatel a to elektronicky do 25. dne následujícího měsíce.
  • Kontrolní hlášení zajišťuje odběratel za příjem služby/produktů také nejpozději do 25. dne dalšího měsíce.

Příklad z praxe

Jak tedy může přenesená daňová povinnost vypadat při vystavování faktury? Pojďme se podívat na zjednodušený příklad:

  1. Dodavatel, společnost poskytující stavební služby, vystaví na provedené práce fakturu bez vyčíslené daně z přidané hodnoty. 
  2. Odběrateli, prodejně obuvi, vzniká povinnost tuto daň přiznat a uhradit ji. Zároveň si může daň odečíst, má-li na to ze zákona nárok.

Přenesená daňová povinnost je klíčovým nástrojem v českém daňovém systému pro snižování daňových úniků a prevenci podvodů. Tuto povinnost se určitě vyplatí znát, nejen pokud obchodujete v rámci EU.

Přihlaste se k odběru novinek z blogu

Odhlásit se můžete kdykoli prostřednictvím odkazu v emailu.

Přidat komentář