Od 1. ledna 2025 platí v Česku změna zákona o DPH, která ovlivňuje odpočet u neuhrazených přijatých faktur. Dnes už neplatí, že uplatněný odpočet zůstává automaticky zachován bez ohledu na skutečnou úhradu. Pokud závazek zůstane dlouhodobě po splatnosti, je povinnost dříve uplatněný odpočet snížit — a po pozdější úhradě ho případně znovu navýšit.
Článek vznikl ve spolupráci se společností NeoTax a její daňovou specialistkou Nikolou Žítkovou. V následujících otázkách a odpovědích přehledně vysvětlujeme, koho se úprava odpočtu DPH týká, kdy vzniká povinnost upravit odpočet DPH, jak celý proces správně zvládnout a kde firmy nejčastěji chybují.
Jak se dosud uplatňoval odpočet DPH
Doposud v praxi platilo, že pokud jste v ČR přijali zdanitelné plnění, měli k němu daňový doklad a splnili podmínky pro odpočet, tak jste si odpočet DPH uplatnili bez ohledu na to, zda byla faktura již zaplacena. Jinými slovy: nezaplacená faktura sama o sobě typicky neznamenala, že byste museli automaticky „vracet“ DPH jen proto, že je závazek po splatnosti.
Nová povinnost při dlouhodobě nezaplacených fakturách
Od 1. 1. 2025 se tohle změnilo. Zákon přidává něco jako „disciplínu za pozdní placení“: pokud jste si z přijaté faktury uplatnili odpočet a poté ji necháte dlouhodobě nezaplacenou, vznikne vám povinnost dříve uplatněný odpočet snížit. Konkrétně k tomu dochází tehdy, pokud související pohledávka není uspokojena déle než 6 měsíců po splatnosti. Tuto úpravu řeší nový § 74b zákona o DPH.
Tato změna je účinná od 1. 1. 2025 a najdete ji v § 74b zákona č. 235/2004 Sb., o DPH. K tomu existuje i metodická informace GFŘ, která popisuje, jak se to má vykládat a jak to správně vykazovat v přiznání i v kontrolním hlášení.
Koho se tato změna týká?
Změna se týká dlužníka – plátce DPH v ČR, který:
-
přijal zdanitelné plnění,
-
uplatnil si z něj odpočet DPH,
-
a svůj dluh vůči dodavateli dlouhodobě nehradí.
V praxi jde nejčastěji o běžné tuzemské přijaté faktury s českou DPH.Naopak se neuplatní u režimů, kde daň přiznává příjemce (reverse charge) – typicky u pořízení zboží z EU nebo služeb od zahraničních osob.
Kdy musím vrátit DPH?
Základní princip je, že se hlídá splatnost. Ne DUZP, ne datum přijetí faktury, ale opravdu datum splatnosti a to, jestli do určitého okamžiku došlo k uspokojení. Pokud dluh není uhrazen ani do konce zdaňovacího období, ve kterém uplyne 6 měsíců od splatnosti, musíte v tomto zdaňovacím období původně uplatněný odpočet snížit (vrátit). To je prakticky důležité i kvůli tomu, že se typicky nepodává dodatečné přiznání, oprava proběhne rovnou v „aktuálním“ období.
U čtvrtletních plátců je navíc praktické zjednodušení: když jste čtvrtletní plátce a fakturu doplatíte nejpozději poslední den toho čtvrtletí, ve kterém ta 6měsíční lhůta končí, tak povinnost snížit odpočet nevznikne. Smysl je jednoduchý: aby čtvrtletní plátce nemusel v jednom přiznání dělat „mínus“ a hned vzápětí „plus“.
Jak celý proces probíhá v praxi a jak mám opravu správně provést?
V praxi je to hlavně o tom, že si nastavíte hlídání splatností a budete mít jasno, které faktury do režimu spadají. Já bych to popsala tak, že si nejdřív oddělíte přijatá plnění s DUZP od 1. 1. 2025 a u nich průběžně sledujete, jestli faktura není „starý dluh po splatnosti“.
Jakmile se dostanete do bodu, že uplynula rozhodná 6měsíční lhůta, tak neřešíte celou fakturu „černobíle“, ale řešíte, co z ní je pořád nezaplacené. Pokud je uhrazená jen část, snížíte odpočet jen v rozsahu, v jakém zůstala faktura neuhrazená.
A když potom dojde k úhradě, tak tím se situace zase „narovná“: máte právo odpočet ve stejném rozsahu zvýšit zpět v období, kdy došlo k uspokojení (u bankovního převodu je rozhodné, kdy byla platba odepsaná z účtu dlužníka). Jen bych vždycky doplnila, že to právo není nekonečné, metodika pracuje s limitem, do kdy lze odpočet „vrátit zpět“, a je potřeba to v praxi nepustit z hlavy.
Jak evidovat vrácenou DPH v daňovém přiznání a kontrolním hlášení?
V daňovém přiznání je logika jednoduchá: když odpočet „vracíte“, půjde to do odpočtových řádků se záporným znaménkem, a když ho po pozdější úhradě berete zpátky, bude to naopak s kladným znaménkem. Konkrétně se snížení odpočtu vykazuje na ř. 40 (případně 41) se záporným znaménkem a současně se promítá i do ř. 34 kladně (ř. 34 je evidenční). Při následném zvýšení po úhradě se to provede obráceně: ř. 40/41 kladně a ř. 34 záporně.
V kontrolním hlášení se oprava uvádí do oddílu B.2 s příznakem „P“ ve sloupci 12. Uvádíte DIČ dodavatele a jako číslo dokladu můžete používat buď původní číslo faktury, nebo interní číslo opravy. Jen je potřeba být konzistentní, aby stejné plnění nebylo jednou vykázané pod jedním číslem a podruhé pod jiným. A opakuju důležitou věc, která bývá pro firmy úleva: nevystavuje se žádný opravný daňový doklad, je to opravdu vaše oprava na straně dlužníka.
Příklady situací, které mohou v praxi nastat
U měsíčního plátce to typicky vypadá takto: máte fakturu s DUZP 15. 3. 2025, splatnost 15. 4. 2025. Lhůta se počítá od konce měsíce splatnosti, tedy od 30. 4. 2025, a rozhodný den vyjde na 31. 10. 2025. Pokud do 31. 10. 2025 není uhrazeno, snížíte odpočet v přiznání za říjen 2025. Když pak zaplatíte 5. 11. 2025, v přiznání za listopad si odpočet ve stejném rozsahu zase zvýšíte zpět.
U čtvrtletního plátce je pěkný příklad s „platbou na poslední chvíli“: splatnost je 28. 2. 2025, šest měsíců vám vyjde do 31. 8. 2025, což spadá do třetího čtvrtletí 2025. Pokud fakturu doplatíte třeba 10. 9. 2025, pořád jste v tom samém čtvrtletí (Q3/2025) a díky speciálnímu pravidlu tu opravu vůbec dělat nemusíte.
A u částečné úhrady je to nejpraktičtější: pokud do rozhodného dne zaplatíte jen 50 %, tak nebudete „vracet“ celé DPH, ale jen tu část odpočtu, která odpovídá nezaplacenému zbytku. Jakmile doplatíte, zase si tu část odpočtu vezmete zpátky.
Na co si dát pozor?
Za mě jsou tady tři nejčastější chyby:
- První je, že si lidé pletou, od čeho se počítá lhůta, správně je to od měsíce splatnosti, ne od DUZP a ne od přijetí dokladu.
- Druhá je, že se to začne paušálně aplikovat i na reverse charge režimy (pořízení z EU, služby od zahraničí), kam tohle pravidlo typicky nepatří.
- A třetí je praktická: firmy často nemají dobře podložené „uspokojení“ v jiných formách než platbou, typicky zápočet, dohoda o narovnání, splátkový kalendář, posun splatnosti. Tady chcete mít důkazní stopu, protože v reálu se pak rozhoduje o tom, jestli závazek skutečně zanikl, nebo jen „někde visí“.
A úplně technicky, u kontrolního hlášení hlídejte konzistenci čísla dokladu. Jakmile se rozhodnete vykazovat opravy pod původním číslem faktury (nebo pod interním číslem), držte se toho pořád, jinak si vytváříte zbytečné nesoulady.
Kdy se pravidlo o vrácení DPH neuplatní?
Zaprvé se to neuplatní na plnění, kde daň přiznává příjemce (reverse charge), typicky pořízení zboží z EU nebo služby od zahraničních osob, tam to funguje jinou logikou. Zadruhé se to neuplatní na plnění s DUZP před 1. 1. 2025, protože zákon to takto přechodně nastavuje. A za třetí je tu ta „praktická výjimka“ pro čtvrtletní plátce: pokud dojde k úplnému uspokojení pohledávky nejpozději do konce čtvrtletí, ve kterém uplynula šestiměsíční lhůta, tak povinnost snížit odpočet nevznikne.
Závěrem
Změna účinná od 1. ledna 2025 nepřináší do oblasti DPH nic dramatického, ale vyžaduje větší disciplínu při práci s neuhrazenými závazky. Správně sledujte splatnosti, rozlišujte, na která plnění se nová úprava vztahuje, a mějte pod kontrolou, kdy povinnost odpočet snížit vzniká a kdy ho můžete naopak znovu navýšit. Při dobře nastavené evidenci a základním porozumění pravidlům zvládnete celý proces bez zbytečných chyb i dodatečných oprav.
Přidat komentář