Daňové přiznání za rok 2025: poslední dny na podání i odklad

Ještě jste nepodali daňové přiznání za uplynulý rok? Nemusíte zoufat! Pokud jste z jakéhokoli důvodu ještě nepodali daňové přiznání za uplynulý rok, máte dvě možnosti – stále ho můžete podat do konce března, nebo si zařídit odklad. Jak to funguje, koho se daňové přiznání týká a co teď můžete udělat, jsme pro vás přehledně shrnuli v tomto článku.

Článek vznikl ve spolupráci se společností NeoTax a její specialistkou na obsah a sociální média, Svetlanou Šuľajovou. Svetlana se v rámci firemního blogu podílí na tvorbě srozumitelného a praktického obsahu v oblasti daní.

Kdo má povinnost podat daňové přiznání za rok 2025?

Dle § 38g zákona č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů musí daňové přiznání za rok 2025 podat každý poplatník daně, který:

• v roce 2025 dosáhl příjem vyšší než 50 000 Kč a nejedná se o příjmy osvobozené od daně, příjmy, které nejsou předmětem daně a nebo příjmy, ze kterých je vybírána srážková daň (dle § 36 ZDP),
• měl v roce 2025 souběh příjmů od více zaměstnavatelů (souběh zaměstnání a dohody o provedení práce, dohody o pracovní činnosti současně (více zaměstnání současně) s výjimkou případů, kdy byl příjem zdaněn srážkovou daní,
• měl v roce 2025 příjem ze zaměstnání (ze závislé činnosti dle § 6 ZDP) a k tomu jiné příjmy dle § 7 – 10 ZDP (z podnikání, z kapitálového majetku či ostatní příjmy) vyšší než 20 000 Kč,
• vykazuje daňovou ztrátu.

U uvedených limitů, příjmů (50 000 Kč a 20 000 Kč) se jedná o částky v hrubé výši, ne o zisk.

Kdy musí podat OSVČ přiznání, pokud je v režimu paušální daně?

OSVČ, která je v paušálním režimu, standardně nepodává daňové přiznání. Povinnost podat daňové přiznání za rok 2025 má ale v následujících situacích:

• OSVČ se stala plátcem DPH (pokud je identifikovanou osobou, stále může být v režimu paušální daně),
• OSVČ se stala společníkem v.o.s. nebo komplementářem komanditní společnosti,
• vůči OSVČ bylo zahájeno insolvenční řízení,
• OSVČ měla jiné příjmy (dle § 8 – 10) vyšší než 50 000 Kč,

OSVČ měla příjmy ze závislé činnosti podle § 6, které nebyly zdaněny srážkovou daní.

Existují nějaké výjimky, kdo je od této povinnosti osvobozen?

Poplatník nemusí podat daňové přiznání, pokud splňuje tyto podmínky:

• roční zdanitelný příjem je nižší jak 50 000 Kč, a poplatník nevykazuje daňovou ztrátu. Do limitu se nepočítají příjmy osvobozené od daně (např. nemocenské, podpora v nezaměstnanosti, sociální dávky, rodičovský příspěvek, příležitostný příjem do 50 000 Kč) nebo příjmy, ze kterých je vybíraná daň srážkou dle § 36 ZDP (např. příjem z dohody o provedení práce do 11 499 Kč nebo z dohody o pracovní činnosti do 4 499 Kč bez podepsání prohlášení poplatníka daně, autorský honorář do 10 000 Kč), nebo příjmy, které nejsou předmětem daně,
• příjmy ze závislé činnosti dle § 6 plynou od jednoho nebo postupně od více zaměstnavatelů. Podmínkou je mít podepsané Prohlášení poplatníka u každého z nich a zároveň ostatní příjmy dle § 7 – 10 (z podnikání, kapitálového majetku, pronájmu a další) jsou nižší jak 20 000 Kč,
• poplatník má pouze příjem ze závislé činnosti ze zahraničí, který je na základě smlouvy o zamezení dvojího zdanění v České republice vyňat ze zdanění, a současně mu nevzniká povinnost podat daňové přiznání z jiného důvodu.

Dobrovolné daňové přiznání – kdo by to dělal a proč?

Daňové přiznání je možné podat i dobrovolně. Proč ho tedy podávat, když to zákon nevyžaduje? Protože se to může vyplatit.

Týká se to zejména poplatníků, kteří:

• měli příjem na DPP nebo DPČ, ze kterého byla odvedena srážková daň – tu lze prostřednictvím daňového přiznání získat zpět,
• jako daňoví nerezidenti nemohli během roku uplatnit některé položky snižující základ daně nebo slevy na dani,
• nepracovali po celý rok, a nevyužili tak plně roční slevu na poplatníka, například pokud část roku pracovali a část roku pobírali podporu v nezaměstnanosti, rodičovský příspěvek nebo nemocenskou.

Jak se podává daňové přiznání?

Daňové přiznání lze podat 3 způsoby:

• Papírově: do 1. dubna 2026,
• Elektronicky: do 4. května 2026,
• S daňovým poradcem: do 1. července.

Umím dopředu zjistit jestli mi vyjde přeplatek nebo nedoplatek na dani?

Výslednou daňovou povinnost (přeplatek/nedoplatek) je možné orientačně zjistit ještě před podáním daňového přiznání. Existuje řada online nástrojů a kalkulaček, které umožňují spočítat, zda vznikne přeplatek, nebo naopak nedoplatek na dani.

Jednou z možností je například online aplikace na www.OnlinePriznani.cz. Výpočet je zdarma a nezávazný. Po zodpovězení několika jednoduchých otázek v přehledném dotazníku se průběžně zobrazuje výsledná daňová povinnost, tedy zda vzniká přeplatek, nebo nedoplatek na dani.

Fyzická osoba – jaké typy daňových přiznání lze použít? Jaké jsou sazby daně? Jaké jsou termíny podání?

Daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob se podává na tiskopisu „Daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob podle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů“. Rozsah jeho vyplnění se odvíjí od druhu dosažených příjmů (např. ze zaměstnání, podnikání, nájmu nebo kapitálového majetku) a souvisejících příloh.

Sazby daně z příjmů fyzických osob:

• 15 %  – základní sazba, která se uplatňuje na příjmy do 36 násobku průměrné měsíční mzdy (průměrná měsíční mzda pro rok 2026 činí 46 557 Kč/1 910 €),
• 23 % uplatní se na tu část základu daně, která převyšuje 36 násobek průměrné měsíční mzdy.

Termíny podání daňového přiznání:

• do 1. dubna 2026 při podání v listinné podobě,
• do 4. května 2026 při elektronickém podání,
• do 1. července 2026, pokud je přiznání podáno prostřednictvím daňového poradce.

Kdy a jak lze posunout termín podání daňového přiznání?

Základní lhůta pro podání daňového přiznání v České republice je do 1. dubna, pokud je přiznání podáno v papírové formě.

Termín podání se může prodloužit v závislosti na zvoleném způsobu podání. 

Jednotlivé varianty mají zákonem stanovené lhůty:

• Elektronické podání: Pokud podáte daňové přiznání elektronicky, prodlužuje se lhůta pro podání o jeden měsíc, tedy zpravidla do 2. května (v roce 2026 do 4. května). 
• Podání prostřednictvím daňového poradce: Pokud daňové přiznání zpracuje a podá daňový poradce, prodlužuje se lhůta až do 1. července.

Vzniká pokuta za pozdní podání daňového přiznání?

Pokud není daňové přiznání podáno ve stanovené lhůtě, může poplatníkovi vzniknout povinnost uhradit pokutu za opožděné podání. Její výše i vznik se řídí následujícími pravidly:

Toleranční lhůta 5 pracovních dnů 

Finanční úřad toleruje opožděné podání, pokud je daňové přiznání podáno do 5 pracovních dnů po uplynutí řádné lhůty. V takovém případě nevzniká žádná sankce.

Pokuta po uplynutí toleranční lhůty

Pokud je daňové přiznání podáno po uplynutí 5 pracovních dnů od řádné lhůty, může být uplatněna pokuta za opožděné podání. Ta se vypočítá následovně:

• 0,05 % z vyměřené daně za každý den prodlení, maximálně však do výše 5 % z celkové daně,
• 0,01 % z vykázané daňové ztráty za každý den prodlení, maximálně však do výše 5 % z vykázané ztráty

Maximální výše pokuty: Celková pokuta může dosáhnout nejvýše 300 000 Kč.

Kdy se pokuta neuplatní?

Pokuta se neuplatní, pokud její výše nepřesáhne 1 000 Kč (a zároveň nevznikla povinnost podat daňové přiznání z moci úřední).

Kdy bude vyplacen přeplatek na dani?

Termín vyplacení přeplatku na dani závisí na způsobu vypořádání daňové povinnosti:

• Pokud bylo provedeno roční zúčtování zaměstnavatelem, bývá přeplatek vyplacen v průběhu dubna, a to ve mzdě za měsíc březen.
• V případě podání daňového přiznání finanční úřad přeplatek vrací po jeho zpracování, nejpozději do 30 dnů ode dne, který následuje po termínu pro podání daňového přiznání.

Přeplatek na dani je vyplacen pouze tehdy, pokud jeho výše přesáhne 200 Kč. Pokud je nižší, částka nezaniká – finanční úřad ji eviduje a použije na úhradu případných budoucích daňových povinností.